Abyste nebyli slabý pokerový hráč, je nutné neustále studovat a zlepšovat herní dovednosti. Bude pak pro vás snadnější v průběhu hry udělat důležitá rozhodnutí. K tomu pokerovému hráči pomáhá několik informací – kromě rozdaných karet, společných karet či pozice u stolu jde také o herní styl, který vaši soupeři vyznávají. Typy pokerových hráčů vám Hazardníhrac.com doporučuje označovat si poznámkami.

Vaše poznámky o hráčích vám pak velmi pomohou v průběhu jednotlivých her. Jinak hraje agresivní pokerový hráč a jinak zase tzv. loose hráč. HH rozlišuje tyto základní kategorie:

Herní styl „weak“

Touto poznámkou se označuje slabý pokerový hráč. Takový „weak player“ se bojí cokoliv vsadit i v situacích, které se i to jasně říkají. Podívejme se na názorný příklad:

Hráč na střední pozici u stolu dává bet v prvním kole sázek, tu dorovná (call) pouze jeden protihráč na zadní pozici a ostatní karty složí. Při druhých sázkách již první hráč pouze checkuje, druhý (na zadní pozici) sází a jeho protihráč skládá karty (fold). Hráče, který právě foldnul si směle můžeme označit poznámkou „weak“. Vzhledem k tomu, že u stolu zůstali už pouze dva hráči, správně by měl využít své střední pozice, vsadit a soupeře na zadní pozici donutit k foldu – není totiž příliš pravděpodobné, že na flop přišla karta, kterou potřeboval.

Informace o tomto slabém pokerovém hráči můžeme následně velmi dobře využít. Dejme tomu, že sedíme na big blindu a v ruce máme 2 a 3 různých barev (offsuit), proti nám zůstal jediný soupeř a na flopu se objeví AJ5. Dáváme check, soupeř také. A nyní právě přichází chvíle, na kterou čekáme. Jestliže o svém protihráči nic nevíme, logicky se budeme bát, že v ruce drží například eso, či mu dokonce přišel set (trojice), a hru se schválně snaží zpomalit. Když ovšem víme, že jde o weak hráče, nemusíme se obávat. Jestliže se pak na turnu objeví 4, pustíme se do sázek sami. Slabý pokerový hráč nás nechal u stolu a bude za to po zásluze trpět :-)

Herní styl „tight“

Mezi typy pokerových hráčů patří i tzv. „tight player“ - hráč, který hraje jen s těmi opravdu nejsilnějšími kombinacemi (tzv. tight poker). Odhalíme ho většinou tak, že sám ukáže nějakou silnější kombinaci, kterou se bál zahrát a karty raději složil. Opět si předvedeme pár příkladů, jak s tight poker hráčem nakládat.

Jestli si můžete vybrat místo u stolu, pamatujte, že je velmi výhodné sedět napravo vedle tight hráče. Protože víme, že hraje jen ty nejsilnější kombinace, náš bet či raise ho většinou přinutí složit. A když náhodou dorovná (call) či dá sám (re)raise, víme, že má patrně velmi silné karty a sami ty své raději složíme. Jako ten nejjednodušší příklad slouží situace, kdy všichni ostatní hráči karty složili, my sedíme na small blindu a tight hráč na big blindu. V tomto momentě neváháme vsadit s jakoukoliv kartou, hráč tight nám pravděpodobně karty stejně složí a my snadno získáváme jeho big blind.

Přesně opačná je pak situace, kdy sedíme až za tight soupeřem. Jestliže se v dané hře pustí do sázky (bet či raise), musíme očekávat, že má velmi silnou kombinaci, a pokud ji nemáme také, karty raději skládáme. Nechceme přece zbytečně přicházet o své žetony.

Herní styl „loose“

Jako hráč loose se označuje takový hráč, který se pouští prakticky do jakékoliv hry a z jakékoliv pozice (hraje tzv. loose poker). Je mu celkem jedno, jakou startovní kombinaci drží v ruce, a chce se podívat minimálně na flop. Označit si hráče jako loose ovšem není vůbec snadné a Hazardnihrac.com opět doporučuje počkat až párkrát ukáže své karty na konci handy. Opět si ukážeme i strategii, jak s takovým hráčem hrát.

Pokud si můžeme vybrat místo u stolu, je tentokrát výhodné sedět od loose poker hráče nalevo. Tento hráč sice dorovná téměř jakoukoliv sázku, sám ale zbytečně nesází, takže nás ani nedostává pod tlak, a my si můžeme hru řídit podle sebe. Ukážeme si i jeden praktický příklad.

Dostaneme do ruky TT (dvě desítky), po našem raisu dorovná pouze jeden hráč, ostatní složí. Objeví se flop a na něm karty 963, každá jiné barvy. Sázíme ¾ hodnoty banku, protihráč znovu dorovnává. A nyní opět přichází důležitá chvíle. Pokud by se nejednalo o loose hráče, musíme se znovu obávat vyššího páru v ruce, popř. i trojice (setu). Když ovšem víme, že se jedná o hráče loose, neváháme znovu vsadit. Je pravděpodobné, že k tomu aby dorovnal, mu bude stačit i velmi nízký pár, případně i eso v ruce (high card).

Herní styl „very agressive“

Tady jde o soupeře, který se ani z průměrné pozice nebojí dát bet či raise. Velmi agresivní pokerový hráč je ten, kdo třeba na small blindu dává reraise již proběhlých sázek a po skončení této hry pak ukáže jen průměrnou startovní kombinaci (například A5, KJ a podobně).

Co se týče pozice u stolu, je výhodné sedět od hráče, který hraje agresivní poker, nalevo. Pokud nám pak přijde silná kombinace, neváháme sázku velmi agresivního hráče dorovnat či navýšit. Průměrné a slabé kombinace naopak v klidu pokládáme.

Velmi agresivní pokerový hráč hraje aktivně i průměrné kombinace a neustále sází (bet) či raisuje. S takovým člověkem u stolu bychom sami měli přistoupit na herní styl „tight“ vysvětlený výše.

Herní styl „maniac“

Pokud někdo hraje maniac poker, i velmi agresivní pokerový hráč mu nesahá ani po kotníky. Hráč maniak sází neustále a zbytečně vysoko, i když v ruce nemá vůbec nic.

Jak jsme si názorně ukázali, vést si o našich protihráčích poznámky je velmi užitečná věc. Nemůžeme jim ovšem zase věřit zcela bezvýhradně. Musíme si uvědomit, že i velmi agresivní hráč občas dostane do ruky dva krále a pak se může stát, že nás obere o mnoho žetonů. Také tight hráči může dojít trpělivost, když mu ukradneme už osmý big blind, a rozhodne se zablafovat i s průměrnými kartami. To je nutné si uvědomit a dopředu s tím počítat.