Číselná řada, kterou využívá systém Fibonacci vznikla už ve dvanáctém století. Přišel s ní Ital Leonardo Pisano (známý také jako Fibonacci). Tato strategie pro ruletu využívá pro navyšování sázek nekonečnou posloupnost čísel. Vzhledem k mírnému navyšování jde o nejšetrnější strategii vůbec. Využijí ji zejména ti, kterým jde hlavně o hru rulety pro zábavu, převratné zisky nečekejte.

Ve Fibonacciho řadě je každé číslo součtem dvou předchozích. Začátek posloupnosti je tak 1, 1, 2, 3, 5, 8, 13, 21, 34, 55, 89, 144, 233, atd. Systém Fibonacci, který byl původně vymyšlen pro růst populace králíků, je dnes velmi dobře využitelný i v ruletě. Začátečníkům (ale i pokročilým) ovšem doporučujeme používat u něj zároveň tužku a papír, vzhledem k tomu, že ne každý si zvládne zapamatovat, kde přesně se jeho série nachází.

Nejšetrnější strategie pro ruletu využívá stejně jako ostatní sázení na červenou a černou. Sázet začínáte s jedním dolarem. Pokud je již naše první sázka úspěšná, bereme vyhraný dolar a začínáme znovu, pokud prohráváme, postupujeme podle Fibonacciho řady (viz tabulka). Jednoduše řečeno – v případě prohry zapisujete jedno číslo (a to právě sumu, kterou jste aktuálně prohráli), v případě výhry dvě čísla škrtáte.

Vsadíte 1 dolar a prohrajete – zapisujete 1 (stav banku -1)

Vsadíte 1 dolar a prohrajete – zapisujete 1-1 (stav banku -2)

Vsadíte 2 dolary a prohrajete – zapisujete 1-1-2 (stav banku -4)

Vsadíte 3 dolary a prohrajete – zapisujete 1-1-2-3 (stav banku -7)

Vsadíte 5 dolarů a vyhrajete – škrtáte 1-1 (stav banku -2)

Vsadíte 2 dolary a prohrajete – zapisujete 1-1-2 (stav banku -4)

Vsadíte 3 dolary a vyhrajete – škrtáte 1 (stav banku -1)

Vsadíte 1 dolar a prohrajete – zapisujete 1-1 (stav banku -2)

Vsadíte 2 dolary a vyhrajete – škrtáte 0 (stav banku 0)

Vsadíte 1 dolar a vyhrajete – není co škrtnout, konec (stav banku +1)

Jak názorně vidíte (v tabulce či na obrázku), jde o velmi šetrný systém. Podle Fibonacciho systému je hra rulety spíše zábavou, než gamblingem. I zde se však dá něco vyhrát, navíc hráče neomezuje přehnaný stres a hru si opravdu užívá.

Nyní krátce o zajímavé aplikaci Fibonacciho posloupnosti: poměr o hodnotě 1,618 tzv. Zlatý řez.

Převzato z Wikipedia.cz:

Zlatý řez se vyskytuje v přírodě ve formě Fibonacciho posloupnosti. Listy rostlin, pokud vyrůstají jednotlivě, jsou na větvičkách rozloženy tak, že každý list vyrůstá nad předchozím listem více či méně posunut o určitý úhel. V dolní části stonku jsou listy starší a větší, u vrcholu mladší a menší. Všechny listy jsou stejnoměrně osvětlovány Sluncem, menší nestíní větším, které mají delší řapíky. Dalším projevem zlatého řezu je uspořádání semen slunečnice nebo smrkové šišky, ve kterých jsou šupiny rozmístěny jako spirála, nebo točité schody. Toto rozmístění je také velice dobře vidět u ananasu. Dalším projevem zlatého řezu v přírodě je logaritmická spirála, která nemění tvar a roste stejně do délky i do šířky. Jejím projevem je růst neživých částí živého tvora.

Můžou to být vlasy, nehty, zobáky, zuby, rohy, parohy nebo schránky měkkýšů. Čím více se její zakřivení liší od zakřivení kružnice, tím méně připomíná spirálu. Mírně ohnutý sloní kel i hustě točená ulitka plže jsou v tomto ohledu příbuzné. Turovitým kopytníkům, mezi které patří i náš hovězí dobytek a ovce, rostou rohy do spirály.

Nebývá to vždy na první pohled zřetelné, neboť obyčejně jsou jen částí jednoho závitu spirály, ale některé jsou přímo ukázkou prostorové logaritmické spirály, např. africký kudu. Spirálu najdeme v klu slona nebo zubu narvala. Narval má zubů velmi málo, pouze v horní čelisti. Samcovi jeden z těchto zubů naroste do obrovských rozměrů. Je to vždy levý zub a na povrchu je spirálovitá struktura.  Logaritmická spirála je příznačná pro neživé části živého organismu ulity plžů. Také hmyz se ke světlu blíží po logaritmické spirále. Pohybuje se tak, aby světlo viděl stále pod stejným úhlem.