Současná verze
binga je výsledkem dlouhého vývoje, který započal v Itálii kolem roku 1530. V té době byla národní loterie nazývaná
Lo Giuoco del Lotto d'Italia nesmírně populární mezi občany, přestože katolická církev (dovedete si představit, jaký měla tehdy vliv) neschvalovala tuto činnost, která spočívala v náhodném tahání losů. V roce 1778 dorazila tehdejší verze binga do Francie a setkala se se stejným nadšením u obyvatel a stejným odmítáním církve. Tyto opačné postoje ještě zvýšily oblíbenost hry a do roku 1800 se loterie rozšířily po celé Evropě. Během tohoto období se bingo vyvíjelo. Klasická verze
Lotto obsahovala hrací kartu, která byla rozdělena do 3 vodorovných řádků a devíti svislých sloupců (tzv. 90-míčkové bingo). Každá řada měla v náhodném pořadí 5 očíslovaných a 4 prázdné čtverce. Sloupce obsahovaly čísla 1-10 (první sloupec), 11-20 (druhý sloupec) a tak až do 90. Stejně jako dnes byla i tehdy každá hrací karta jiná.
Americké Beano a Edwin Lowe
Posuneme se o století dál za oceán. Bingo dorazilo do Spojených států ve 20. letech 20. století a rychle se zde přizpůsobilo místním podmínkám. Bylo pojmenováno jako Beano, protože hráči používali ke značení do svých karet fazole (ang. beans). Tato prvotní raná verze dnešního binga byla svědkem vynálezu zvlášť očíslovaných koleček, které byly náhodně tahány z krabice na doutníky, čímž vzniklo „vyvolávání“ během hry, jak ho známe dnes. Oblíbenost hry se rychle šířila po celé zemi a uchytila se zejména v zemědělských oblastech. Tam totiž nebylo proti-hazardní cítění vůči této nové hře tak silně zakořeněno a většina lidí považovala tuto hru za neškodnou.
Na tuto hru narazil v roce 1929 obchodní cestující z New Yorku jménem Edwin Lowe a inspiroval se nadšením a oblíbeností, která ji obklopovala. Ačkoliv jsou spory o tom, kdy a kde přesně se to stalo, v určitém okamžiku jeden hráč, který byl v doslechu Lowa, omylem při výhře vykřikl „BINGO“ místo „beano“. Tento termín zaznamenal Lowe jako výbornou marketingovou příležitost a podnikatel učinil první kroky k propagování hry v New Yorku a Spojených státech.
S pomocí Carla Lefflera, profesora matematiky, vytvořil Lowe více náhodných hracích karet tak, aby pokaždé mohl vyhrát pouze jeden hráč. Nakonec z jeho nápadu vzniklo 6000 různých hracích karet místo původních 24. „Otec binga“ vyvíjel na svého zaměstnance – matematika Lefflera takový tlak a vypětí bylo tak silné, že Leffler se prý nakonec duševně zhroutil.
Moderní Bingo
Jakmile byla Loweho hra zdokonalena a dokončena, šířila se její oblíbenost velmi rychle. Lowe zjistil, že nejvíce vydělá jako tzv. fundraiser v kostele (ironie, viďte) a podařilo se mu v této skupině získat mnoho zákazníků. Brzy se každý týden v celé zemi hrálo přes 10 000 her.
Dnes najdete bingo téměř všude ve Spojených státech i na celém světě. Od malých farností přes školy po online turnaje, které se hrají napříč státy. Bingo je prostě všude. Příjmy z binga se pohybují v desítkách milionů dolarů a tato hra stejně jako
poker a
hra kostky bere internetový hazardní průmysl útokem, čímž se zároveň obnovuje oblíbenost této hry. Výhry jsou čím dál větší a přístup ke hře snadnější. Můžeme s klidem říci, že bingo urazilo od roku 1530 dlouhou cestu!